Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Pohár hořkosti

15. června 2010 v 19:14 | Rimmer |  Poezie...
I tak to může dopadnout, když člověk v práci moc přemejšlí...



Když probudíš se s pocitem, že nemáš pro co žít,
a všechno se ti zbortí najednou,
pak nezbývá než vzmužit se a rovnou do dna pít,
pohár hořkosti hrdě pozvednout.

Když připadá ti že jsi sám,
a nemáš zač se bít,
pak hleď svůj pohár pozvednout,
až do dna musíš pít!

Pak dávíš se tím nápojem,
a máš chuť odejít,
pamatuj, kalich hořkosti,
ten musíš do dna pít...

Snad na dně najdeš přátele,
ty, co tě nezradí,
a náhle si pak vzpomeneš,
že máš zas pro co žít...

A když pak znovu nalezneš,
ten důvod, abys žil,
snad ještě za to budeš rád,
že jsi až do dna pil...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babley babley | Web | 21. června 2010 v 22:49 | Reagovat

hezký, přijde mi to plný naděje... :) ale stejně mě to rozsemutnilo - asi vzhledem k aktuální rozpolcenosti v mým mozku.. x)

2 Rimmer Rimmer | 26. června 2010 v 11:32 | Reagovat

No ani se ti nedivim, když jsem to psal tak jsem musel mít hodně světlou chvilku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama