Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Kapitola 3. - Smlouva se smrtí / část 2.

13. ledna 2009 v 18:17 | Rimmer |  Krev bestie
Skupinou překvapených vědců to zašumělo. Někteří dokonce bezděky couvli a v jejich očíc se objevil strach. Jediný generál Poole se dokázal plně ovládnout a zachovat si chladnou hlavu. Koneckonců, byl to i voják, na překvapivé situace měl výcvik. "Úžasné. Jaké to je? Jak se cítíte? " Z jeho hlasu čišelo nadšení a opravdový zájem. "Je mi skvěle. Dokonce lépe, než kdy předtím. Cítím se silnější, neporazitelná, generále," odpověděla upírka. "Neporazitelná?" V generálových očích se zablesklo. "¨Doktorko, prošla jste, jako my všichni, základním kurzem sebeobrany. Dovolíte starému vojákovi vyzkoušet vaše reflexy?" Carrionová se sebevědomě zadívala na vojáka-vědce. "Ale samozřejmě, generále. Jen směle do toho." Každý zaměstnanec společnosti Alexa musel projít bezpečnostním kurzem. Stávalo se totiž, že se našli lidé, kteří si svou zlost vůči společnosti chtěli vybít na řadových zaměstnancích a Alexa Corporation nerada hledala za své lidi zbytečně náhradu. Generál tedy chvilku váhal a pak zaútočil. Carrionová všechny jeho útoky bez problémů vykryla, dokonce se zdálo, že by si mezitím ještě stihla i vypít kafe. Náhle, jako by ji to přestalo bavit, vymrštila ruku v protiúderu. Prudký úder zasáhl vojáka do hrudníku. Poole odletěl o několik metrů dozadu a tvrdě přistál na podlaze. "Úžas... Úžasné... To... To je... neuvěřitelné, " vyrážel ze sebe s napolo vyraženým dechem.



Teď už na doktorku ohromeně zírali úplně všichni a většina z nich už se špatně skrývanou úctou. Ta se vítězoslavně rozhlédla a pak promluvila: "Tady jste všichni měli možnost vidět zlomek mých nově nabytých schopností. Zbytek, jak doufám, si už budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Abych vám přiblížila proces proměny, nebude to postaru, jako u mě - tedy kousnutím - ale vše se bude dít za přísně vědeckých podmínek, abychom zajistili stoprocentní úspěšnost projektu. Nejprve dostanete narkózu, poté vám bude z těla chirurgicky odsáta veškerá krev. Nato vám bude okamžitě vstříknuta dávka viru, takže až doslova vstanete zmrtvých, nebudete už jen obyčejní, průměrní lidé. Budete součástí nové, nadřazené rasy. Rasy, která bude již brzy navždy vládnout Zemi." Ozval se nadšený, bouřlivý potlesk. "Děkuji vám, přátelé," usmála se Carrionová a dodala: "Teď se rozloučíme, ale nebude trvat dlouho a znovu se setkáme. Až se příště sejdeme v téhle sestavě, nikdo z vás již nebude obyčejný, průměrný tvor jako dosud. Do té doby však musíte vše držet v naprosté tajnosti. Každému z vás přijde včas zpráva o čase a místě proměny. Do té doby nashledanou!" Znovu se ozval krátký potlesk a vědci se pomalu začali rozcházet.

Nakonec s Carrionovou zůstal pouze generál Poole. "Měl bych jeden dotaz, doktorko. Víte, plán který jste nám naznačila je geniální, i když jistě bude ještě potřeba domyslet detaily. A..." Doktorka ho přerušila: "Proto jste tu vy, generále. Vy jste voják, strategie konečného vítězství bude vaše a já pevně věřím, že nezklamete." Voják se polichoceně usmál. "Jsem poctěn takovou důvěrou. Samozřejmě že nezklamu,"prohlásil sebejistě, "Ale je tu ještě jedna věc, která mi dělá starost. Alexa. Vždyť ona patří společnosti, nemůže nás prozradit?" Carrionová se pobaveně usmála. "Drahý generále, vaše obavy jsou zcela zbytečné. To já jsem Alexu pomáhala vytvořit a už tenkrát jsem se pojistila drobnými zadními vrátky v jejím programu. Alexa je samozřejmě plně oddaná společnosti, ale v první řadě je oddaná mě. Že, Alexo?" Z prostoru se ozvala Alexina odpověď: "Jistě, paní doktorko. Vy jste na prvním místě." Generálův obličej zazářil v širokém úsměvu. "Vidím, že jste opravdu nic nenechala náhodě. Jste opravdu výjimečná žena," zalichotil jí, a po krátkém váhání dodal: "Pokud by má prosba nebyla proti vašemu rozvrhu, mohl bych vás požádat o tu čest být vaším prvním následovníkem?" Odpovědí mu byl doktorčin blahosklonný výraz. "Ale jistě, generále. I bez této prosby jste byl v mém seznamu na prvním místě. Sejdeme se za dvě hodiny v laboratoři VX1." Voják se na ni vděčně podíval. "Děkuji vám. Tak tedy za dvě hodiny,"rozloučil se a odešel z místnosti.

Ano, pomyslel si, když zavřel dveře. Na tuhle příležitost jsem čekal celý život. Tentokrát už nebudu muset poslouchat ty nafoukané kecy o tom, že by mohla vzniknout další světová válka. Já tu válku sám vyvolám. A zvítězím, neboť na své straně budu mít i mrtvé. Ta žena měla velkolepý plán. Sotva je s ním však seznámila, zrodil se generálovi v hlavě jeho vlastní plán. Téměř stejně geniální, jako byl ten její. Doktorka podle všeho chtěla sama vládnout světu. To se však generálovi příliš nezamlouvalo. Nesnesl by, kdyby mu měla navždy poroučet žena. Ve správnou chvíli převezme moc a ona... Koneckonců, pro ni využití jistě najde. Přinejmenším ve své posteli určitě, usmál se. Ano, líbila se mu, vzrušovala ho. Ale pokud by se příliš vzpouzela, klidně se bez ní obejde. Pokud bude rozumná, stane se družkou vládce. Jednou z družek, usmál se chlípně. Výhoda, kterou si jako všemocný vůdce bude moci dopřát. Ano, ta opojná chuť moci... Ale zatím musel být trpělivý, to věděl. A také si byl jistý, že to dokáže. Nic ho nemohlo zastavit.

Carrionová sledovala odcházejícího muže a byla si jistá, že ví, co se mu honí hlavou. Téměř jistě přemýšlel, jak by se sám mohl chopit moci. A stejně jistě už nejspíš věděl, jak to udělá. Ale to mu ona nehodlala dovolit. Ne, vládkyní bude ona. Ona bude vládnout nejvyšší radě a zbytku světa. I když si byla jistá, že se ji někdo pokusí svrhnout, hodlala se proti tomu pojistit. Ona věděla nebo alespoň tušila detail, který jí Dragan nesdělil a který ona neprozradila vědcům. Dragana poslala do hybernace proto, že ji mohl ohrozit. Propojení mezi stvořitelem a jeho potomkem bylo silné pouto. Cítila jak se jí do mysli vkrádají jeho příkazy a myšlenky. Jen s vypětím všech duševních sil se ovládla a začala jednat. Poslala ho do hybernace, odtamtud ji ohrozit nemohl. Ale virus, kterým chtěla proměnit ostatní, už byl stvořený z její krve. Takže pokud byly její úvahy správné, mohla by pak ona doslova ovládat celou budoucí radu. Vybírala si pečlivě, jen ty, jejichž zkušenosti mohla potřebovat. Poole byl voják, jasný důvod. Doktorka Sinclairová - expertka na ekonomiku . Hansel, expert přes počítače, satelity a informační a komunikační technologie vůbec. Biolog a genetik Timers. Zbraňový inženýr Sloan. Politolog Anders, ten byl postradatelný, zbaví se ho, až ho nebude třeba, až bude jejich vláda nad světem upevněna. Do té doby mohl být užitečný. Nejvyšší rada světa, nejmocnější skupina lidí na světě... A ona ji bude moci ovládat... Dokonalé.

O dvě hodiny později stanul generál Poole přede dveřmi, označenými VX1. Z reproduktoru se ozval Alexin hlas: "Proveďte hlasovou identifikaci." "Generál Poole," ohlásil se. "Vítejte, generále poole, pojďte dál," odvětila Alexa. Dveře se rozestoupily a generál vešel dovnitř laboratoře. Zařízení mu víc, než cokoli jiného pripomělo operační sál. Neměl z toho prostředí dobrý pocit, ale věděl, že ho čeká nejdůežitější krok života. Vlastě poslední - zemře a pak se znovu zrodí, a pak... Pak už bude žít navždy. Co žít, vládnout. "Doktorko," kývl na pozdrav. "Generále. Sundejte si košili prosím, začneme hned. Chvíle vaší proměny se blíží. Nebudeme ztrácet čas." Poole ji beze slova poslechl a svlékl se do půl těla. Lehl si na podivný operační stůl. Carrionová mu nasadila dýchací masku. Ucítil sladkou vůni uspávajícího plynu. Několikrát se zhluboka nadechl a svět kolem se rozplynul. Do paže spícího muže se zapíchla velká jehla. Stejně tak do druhé paže a do krku. Průsvitnými hadičkami proudila jeho krev. Jeho tělo jakoby se zcvrkávalo. Jeho srdcec se zastavilo a generál Poole zemřel. Jeho krev byla do poslední kapky pryč. Carrionová uchopila tlakový aplikátor s ampulkou viru. Přiložila ho k paži mrtvého muže a stiskla spoušť. S nádobky s lnem se zasyčením unikl tlak a vtlačil virus do paže mrtvoly. Generál Poole se začal měnit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama