Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Kapitola 1. - Ve jménu vědy / část 4.

21. prosince 2008 v 16:00 | Rimmer |  Krev bestie
Virus se začal rychle šířit mrtvým tělem. Veškerá krev zmizela a tak mu nic nebránilo. Ovládl veškeré svaly, mozek a nervová zakončení. Začala se tvořit nová krev: tmavá a hustá. Během pár minut už proudila prázdnými tepnami. Oči mrtvé doktorky se zachvěly a otevřely. Carrionová se rozechvěle postavila. Pokusila se nahmatat si puls - bezvýsledně. Podívala na svůj odraz ve skle boxu. Byla bledá a její oči jí připadaly jaksi cizí. Ale jinak žádnou změnu neregistrovala. Ale ona potřebovala vědět, jestli se pokus zdařil!Impulsivně vytáhla z kapsy pláště propisku. Aniž by si byla jistá, co vlastně dělá, zarazila si ji hrotem přímo do dlaně. Bolest, kterou pocítila, byla mnohem menší, než jakou čekala. Jakmile propisku vytáhla, rána se téměř okamžitě zacelila. Kůže na jejím místě byla znovu hladká jako dřív. A chladná. Potřebuji udělat testy, uvědomila si. "Alexo? Jdu do boxu X2, chci abys provedla všechny testy. A... Pro jistotu připrav balíčky s krví. Nejsem si jistá, kdy ji budu potřebovat." Doktorka odešla z Draganova boxu do jiného, téměř identického. Jen místo Dragana si na stůl lehla ona. Zavřela oči a nechala Alexu pracovat.



Znovu otevřela oči. Během testů musela usnout. Kupodivu se cítila hůř než před nimi. Celá se třásla a všechno, co viděla, mělo rudý nádech. Cítila se slabá, snad dokonce slabší, než když byla člověkem. V hrdle měla strašné sucho. Pocítila palčivou žízeň. Všimla si v boxu balíčků s krví, původně určených pro transfuzi. Doslova se po nich vrhla. Ucítila, jak se jí prodlužují špičáky. Nelidskou silou roztrhla první balíček. Dychtivě hltala rudou tekutinu a cítila, jak se jí celým tělem rozlévá pocit slastného uspokojení. Nedalo se to srovnat s ničím, co kdy prožila. Okamžitě se vrhla na druhý balíček, pak na třetí, až zbyla na zemi jen hromádka prázdných obalů. Carrionová si mlsně olízla poslední kapky krve ze rtů. Teď už věděla, proč upíři pijí krev, i když nemají žízeň. Chutnala prostě božsky! Ale byl čas vrátit se k práci. " Alexo? Jak dopadly testy?" Místostí se rozlehl Alexin hlas. "Vaše schopnost regenerace prudce stoupla, doktorko. Také veškeré vaše myšlenkové pochody jsou mnohem rychlejší, reflexy lepší. Avšak tělesné funkce se snížily na minimum, teoreticky nepotřebujete jíst ani dýchat, frekvence tepu prudce klesla. Dle lidských měřítek jste prakticky fyzicky mrtvá," konstatovala Alexa bez jakékoli známky emocí v hlase. Koneckonců,. byla počítač, ona se řídila logikou. Pro emoce v její umělé inteligenci nebylo místo.

Zato Carrionová měla emocí víc než dost. Teď konečně byla Někdo. Byla lepší než všichni ostatní a to téměř ve všech myslitelných směrech. Ona teď byla vyšší vývojový stupeň, evoluce a možná i...Budoucnost. Ovšem jako vědec věděla, že bude třeba dalšího výzkumu. Vzpoměla si na to, co virus provedl s pokusnými myškami. Rozhodnutí, které ji čekalo, by pro člověka bylo jistě nepřijatelné. Ona však věděla, že v rámci výzkumu je dříve či později nutné. A proč to protahovat, když mohla čekací dobu zkrátit na minimum? Rozhodla se. Musí to udělat. "Alexo? Izoluj objekt K1. Chci ho mít v dokonalé izolaci, kam budu mít přístup jen já a ty. Včetně vizuálního, samozřejmě. Pak mu píchni virus, hodinu H stanovuji...," Carrionová se podívala na hodiny na nejbližším monitoru, "... za 9 minut."

Objekt K1. Lucas Ferine. Odsouzen k smrti na elektrickém křesle. Tajný odklad trestu výměnou za svolení k pokusům společnosti Alexa.Profil: Sériový vrah, zaměřený na ženy. V dětství ponižován a týrán matkou, otce nepoznal. Matka zavinila jeho zakořeněnou nenávist k ženám. Profil obětí: Ženy, které se svým vystupováním či vzhledem podobaly jeho matce. Modus operandi: Únos oběti, obvykle ve večerních hodinách na opuštěném místě. Odjezd na chatu v horách. Mučení, ponižování, v několika případech stopy znásilnění, zabití. Mrtvoly rozřezával, zakopával v lese v okruhu cca 1km od chaty. Zatčení: Zvláštní jednotka, 8. dubna, 02:00, 5. Avenue, Lethall Fall. Carrionová dočetla osobní spis objektu K1. Ano, on byl vhodný kandidát. Stejně jako spousta dalších odsouzenců na smrt. Místo utrácení peněz daňových poplatníků byli v tichosti převáženi do laboratoří Alexa Corporation, odkud stejně živí nevyšli. Ale takhle aspoň měli naději, že poslouží společnosti. Zkoušely se na nich nové léky, byly zařazeni do tajného výzkumu, o kterém vědělo jen několik zasvěcených. Byl to výzkum biologických zbraní, ke kterému patřila i Carrionová.

A ona teď měla před sebou skvělý objev .Otevřely by se nesmírné možnosti, pokud by se jí podařilo virus modifikovat, mohli by mrtví vojáci dál bojovat. A to by mohlo zachránit spoustu životů. Pravda, bylo nutno obětovat pár takových, jako byl Lucas Ferine, ale to byly nutné a omluvitelné ztráty. Vlastně se omlouvat nic nemuselo, pro společnost byli stejně mrtví. Bylo to nutné zlo. I když, Carrionová už měla v hlavě vlastní plán, jak virus využít. Ale zatím si ho stále nechávala pro sebe. Teď byl čas provést testy. "Hoď ho na monitor, Alexo." Na obrazovce se objevil obraz čtvercové místnosti ve kteréležel nahý muž. Tak tohle je Lucas Ferine? Docela pohledný chlap, pomyslela si pobaveně. Na krku bylo vidět rudou skvrnku po vpichu. Právě se začal probouzet. Malátně vstal a rozhlédl se. Z uzavřeného prostoru evidentně dostal strach. Začal obcházet stěny a hledat jakýkoli náznak oken či dveří. Krom slídivých očí kamer u stropu a větrací mřížky tam nebylo nic. Nakonec se rezignovaně usadil do jednoho z rohů a zavřel oči.

Hodina H + 23. Objekt pokusu stále seděl v rohu. Náhle však dostal dávivý záchvat kašle. "Alexo? Má ten kašel souvislost s virem?" "Je to vysoce pravděpodobné, doktorko. Z předchozích testů nevyplývá žádná jiná možná příčina, " odpověděla Alexa. Druhý záchvat kašle dostal po dvaceti minutách. Poté přišly další, ve stále kratších intervalech. Hodina H + 1:37. Po dalším záchcvatu se na jeho hrudi a podlaze kolem objevily rudé kapky. Začal vykašlávat krev. S každým dalším zakašláním se to zhoršovalo. Ranka po v pichu se zanítila a otekla. Hodina H + 1:45. Spustila se mu krev z nosu. Pokusil se vstát, ale nedokázal to. Jeho kůže dostala mrtvolně šedou barvu. Pod očima se mu vytvořily tmavé kruhy. Jeho pohled byl upřený do prázdna. Ticho přerušovalo jen jeho přerývané dýchání a záchvaty kašle. Hodina H + 2:03. Alexa konstatovala smrt. Životní funkce selhaly. Sériový vrah, Lucas Ferine, zemřel. Jeho tělo nehybně leželo v rohu uzavřené místnosti. Hodina H + 2:06. Hlava mrtvého muže sebou trhla. Trhavými pohyby se rozhlédl kolem sebe. Jeho oči už neměly lidský výraz, byly zastřené a v jejich pohledu bylo cosi primitivního a tupého. Neohrabaně se postavil. Nejistými pohyby malého dítěte, které se učí chodit, se pohyboval místností. Několikrát narazil do stěny, než si uvědomil, že se musí otočit. Pak se zastavil uprostřed a zadíval se do kamery. Jako by si uvědomil, že ho někdo pozoruje. Natáhl k ní ruku, prsty sevřené jako nějaké pařáty. Zuřivě vycenil zuby a z jeho úst vyšel neartikulovaný, zvířecí výkřik.

Carrionová ho zaujatě pozorovala. Pak si uvědomila, že to zuřivé, primitivní stvoření, je k ní momentálně na evolučním žebříčku blíž, než ostatní lidé, kteří se v komplexu Alexy nacházeli. Kromě Dragana, samozřejmě. Ano Dragan. Téměř by na něj zapoměla. Odešla k jeho boxu. Trpělivě ležel se zavřenýma očima, nic jiného mu koneckonců nezbývalo. Když se přiblížila, otevřel oči. "Zdravím, doktorko. Jak se cítíte? Teď, když jste jako já...," zeptal se Dragan s jistou ironií v hlase. "Děkuji, je mi skvěle. A můžete za to vy, měla bych vám být vděčná," usmála se doktorka chladně. "Bohužel pro vás mi teď v podstatě nejste k ničemu. Takže se mi dva budeme muset rozloučit," dodala, jakoby mimochodem. "Chcete mě zabít?" V Draganově hlasu nebylo možno vyčíst žádnou emoci. "Ne, jen vás... Dám na nějakou dobu k ledu. Nemohu riskovat, že bych vás ztratila, přece jen bych vás někdy ještě mohla potřebovat.. Ale prozatím - sbohem." Nařídila Alexe Dragana izolovat. "A pak ho dej do hybernace, Alexo."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barush barush | 21. prosince 2008 v 21:58 | Reagovat

pěkný, další dobrá část ;) :)

2 Marťa Marťa | Web | 13. února 2009 v 18:52 | Reagovat

opět super... akorát už mi to připadá hodně umělé s tím výzkumem...virtuální technika a tak ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama