Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Krev bestie: Prolog

27. listopadu 2008 v 18:36 | Rimmer |  Krev bestie

Kruci! Cesta dál byla zavalená! Ale on se musel dostat dál. Prostě musel! Závisel na tom jeho život! Doteď byl věčný. A on nechtěl, aby ta věčnost skončila. Nesměla! Byl zvyklý si užívat a nechtěl se toho vzdát. Nemohl! On byl ten lepší! A přece se nechal nachytat. Došlo mu, že ho do téhle chodby nahnali záměrně. Ti muži možná byli jen obyčejní lidé, ale také profesionální lovci. Oni věděli jak a kdy zabít. Došlo mu, že kdyby ho chtěli zabít či zranit, už by to dávno udělali. Vyplýtvali spoustu munice jen na to, aby zpanikařil. Aby se z kořisti stali lovci. A z lovce štvaná zvěř. Podle pověry by v kostele neměl co pohledávat. To byly babské povídačky a jeho pronásledovatelé to museli vědět stejně dobře jako on. Co víc, oni s tím počítali. Chtěli, aby sem šel. Aby vlezl do té staré tajné chodby pod oltářem. Možná ji dokonce zavalili oni sami. Zpátky teď nemohl. Šel by přímo před ústí namířených zbraní. Přímo do náruče smrti, té, které vzdoroval, která se ho netýkala. A tak začal čekat.



I muži u oltáře v potemnělém rumunském kostele vyčkávali. "Dostali jsme ho. Je náš. Teď to jen nezvorat a nezabít ho." Starší z obou mužů se usmál. Jeho tvář prozrazovala spoustu životních zážitků, podle všeho ne zrovna dobrých. Přes čelo se mu táhly tři šikmé hluboké jizvy. Mohlo mu být kolem padesáti, ale jeho vlasy už měly barvu stříbra. Jak příhodné. Byl dost malý, ale vyzařovala z něj síla a autorita. Zjevně to byl on, kdo vedl lov. "Máš pravdu. Tváří v tvář skutečné hrozbě nejsou zas tak odvážní jak vypadají," odvětil svému mladému společníkovi. Tomu mohlo být tak pětadvacet, byl skoro o hlavu vyšší, ale z jeho tváře se dal vyčíst respekt ke staršímu druhovi. "Nemůžeme na něj jen tak namířit a říct ruce vzhůru. Dobrovolně by se nevzdal. Musíme ho ochromit. Doufám, že ten plyn bude fungovat. Pokud v něm je příliš vysoká koncentrace stříbra, zabije ho to. A celá tahle komedie vyjde nazmar. Musíme ho jen paralyzovat." Mladík jen tiše přikývl. Podívali se na sebe a oba věděli, že je čas. Vlezli do chodby pod oltářem, dokončit svůj hon na upíra.

Zával byl těsně za pravoúhlým ohybem chodby. Jestli to byla jejich práce, tak zas takoví profíci nebyli. Vždyť mu poskytli možnost úkrytu. Aby ho mohli dostat, museli by přijít až ostrému rohu. A z poza něj mohl bleskově zaútočit. Ano, ještě měl šanci. Přitiskl se ke zdi a znehybněl. Jeho sluch, daleko citlivější než lidský, zachytil zvuk tichých kroků. Byli dva. Směšné, ušklíbl se. Nechal jsem se zahnat do kouta dvěma muži. Jak ponižující. Už se nemohl dočkat, až se vynoří za za rohem a on se na ně vrhne. Kroky se zastavily. Dobré znamení. Znejistěli, mají strach. Udělají chybu. Opravdu nejsou tak dobří, jak se zdálo. Vzduchem se mihl malý předmět. S řinčením se rozbil o kamenou stěnu chodby. Co to sakra je? Objevil se oblak mlhavého plynu. Celého ho zahalil. Zachvátila ho nesnesitelná, paralyzující bolest. Kurva! Propadl se do nekonečných hlubin bolesti.

Uslyšeli pád padajícího těla. Ampulka s těkavým plynem tedy splnila svůj účel. Teď zbývalo jen zabalit a předat zboží. "Víš... Nemám z toho dobrý pocit. Proč ho chtějí živého? Raději bych ho zabil, " svěřil se mladý lovec. Teď už bylo po všem, už mohl své pochybnosti vyjádřit nahlas. "Nevím, " pokrčil rameny jeho společník, "a ani mě to nezajímá. Dostali jsme zálohu a dostaneme i druhou část platby, až ho předáme. Co s ním budou dělat je jejich věc. A pokud máš pocit, že by tě žralo svědomí, tak tuhle práci přestaň dělat pro peníze. Jsme žoldáci, koupí nás ten, kdo nabídne víc. A naše cena je vysoká, vzhledem k naší specializaci. Ale taky úměrná rizikům. Ale teď ho odsud musíme dostat." Jejich oběť byl muž, od pohledu větší a silnější než oni dva. Měl nezvykle, až mrtvolně bledou kůži a ve vytřeštěných očích se mu zračila šílená bolest. "Těší mě vidět jak trpí, " prohlásil mladík s nenávistí v hlase. "Nejradši bych mu je vyrazil," ukázal na nezvykle dlouhé špičáky v pootevřených ústech. "Zboží máme předat nepoškozené," upozornil ho starší.

Vytáhli svou oběť z podzemní chodby. Teprve teď měli čas soustředit se na ponurou atmosféru kostela. Kamenou gotickou stavbu s úzkými vysokými okny osvětlovaly jen stojany se svíčkami kolem oltáře. Plameny se mihotaly ve všudypřítomném, chladném průvanu a vrhaly po stěnách groteskní stíny. Vchod kostela se utápěl v temnotě. Protáhli uprchlíka kostelem a nechali ho ležet na schodech před vraty. Starší muž vytáhl z kapsy mobil. Zmáčkl několik číslic a poslouchal. Okamžitě po doznění prvního vyzváněcího tónu člověk na druhém konci zvedl sluchátko. "Tady Lovec, " ohlásil se staroch. "Kořist připravena k transportu. Čekáme na místě." "Potvrzuji, zpráva přijata. Posíláme transport. Čekejte." Stručná, jasná odpověď, doprovázená obsazovacím tónem. Konec hovoru. Teď už nezbývalo než čekat. Předat zboží, vyzvednout peníze a ukončit kontrakt. Oni i jejich současný zaměstnavatel si půjdou po svých. Vytáhl cigaretu a zapálil si. Pozvedl hořící konec k očím. "Ty mě jednou zabiješ, ty malej šmejde," ušklíbl se. "Víš," obrátil se k mladíkovi a vyfoukl oblak kouře, "taky se mi moc nezdá, že ho chtějí živýho. Ale obchod je obchod. A jakmile jednou porušíš pravidla, už se to s tebou veze. Nemá smysl si dělat problémy. Za tuhle zakázku dostanem tolik prachů, že si můžem žít jako králové. Přemýšlím, že bych s tím vším praštil." Mladík se usmál. "Jen nevyhrožuj, nedokázal bys někde sedět na zadku a krmit v parku holuby. To není tvůj styl. Potřebuješ akci." Stařík se chystal něco odseknout, ale na konci ulice se objevila světla automobilů. Upustil hořící cigaretu a patou ji zamáčkl.

Tři černé vozy se zatmavenými skly. Vepředu a vzadu Jeep Cherokee, podle zvuku s velice silnými motory. Uprostřed cosi, co vypadalo jako kříženec sanity, pohřebáku a pancéřovaného vozu pro převoz peněz. Z obou Jeepů vyskákali ozbrojení vojáci. Lépe řečeno, žoldáci. Třetina z nich okamžitě začala monitorovat okolí. Zbylí zaujali obranný postoj a zaměřili své pohledy na oba lovce. U dodávky se otevřely dveře spolujezdce. Vystoupil elegantně oblečený muž, mohlo mu být tak kolem třiceti. Celkově působil příjemně, nebýt jeho očí. Byly chladné a bezcitné. Ze zadních dveří vylezli dva muži s nosítky. Doběhli k oběma lovcům a naložili jejich oběť. Elegán zatím došel k nim a předal jim malý kožený kufřík. "Zbytek platby. Můžete si je přepočítat." V jeho hlase byla stopa strojeného, falešného přátelství. "Věřím vám," odvětil chladně starší z lovců. "Na shledanou," rozloučil se jejich zaměstnavatel. "Sbohem." Neměl v úmyslu se s tímto podivným mužem znovu setkat. Nosítka zmizela v dodávce a muž znovu nastoupil. Nato se stáhli i žoldáci. Nastartované motory aut zahučely a kolona vyrazila pryč.

Staroch se za nimi díval a náhle pochopil, co se mu na Jeepech nezdálo. Krom toho, že celé vypadaly jako vozidla vládních agentur, měly zvláštní poznávací značku. Místo klasických čísel a písmen, tam byl nějaký znak. Nedokázal ho rozeznat, ale majitel těch vozů musel být mocný, když si to mohl dovolit. Ale co, předpokládal, že už se s nimi nesetká a nedalo se říct, že by mu to nějak vadilo. Na celé téhle práci bylo něco divného. Něco tu smrdělo. Ale zaplatili a zaplatili dobře. To bylo hlavní. Teď mohli jít k čertu. Položil kufřík na schody kostela. Jeho mladý společník si klekl k němu. Otevřeli zámky kufru. Odklopili víko. Usmály se na ně balíčky zelených bankovek. Náhle se ozvalo tiché pípnutí. "A do prdele!" Stihl si staroch ještě pomyslet. Z kufříku vyšlehla prudká záře. Obrovský výbuch rozmetal po okolí kusy schodů a dvou těl. Na zem se snesl kamený prach s kusy trosek a smísil se s krví obou lovců.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barush barush | 1. prosince 2008 v 12:40 | Reagovat

heh, chudáci... jinak dobrej prolog ;) už se těšim co se tam bude dít dál!! :)

2 Andreica Andreica | Web | 7. prosince 2008 v 20:42 | Reagovat

Páááni, vražda a hned na začátku;), to si nechám líbit:)

3 Marťa Marťa | Web | 8. února 2009 v 20:53 | Reagovat

to je super! Náhodou jsem na tento blog narazila a zatím se jeví jako hodně dobrý :) taky píšu povídky o upírech

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama