Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř...

Bez Svědomí - kapitola 4./1.část

3. listopadu 2008 v 15:51 | Rimmer |  Bez Svědomí
Zjistil jsem, že Bez Svědomí bude nakonec mnohem kratší, než jsem původně zamýšlel. Dochází mi inspirace a kdybych se to pokoušel prodlužovat, nejspíš bych zabředl do bezduchých blábolů. Takže tohle je jedna z poslednich částí, dost možná dokonce předposlední.




Věděl už, že po něm jdou. Hledali ho, ale neměli čeho se chytit. Nemohli najít otisky prstů, DNA, prostě nic, co by na něj mohlo ukázat. Věděl, jak zahladit stopy. Na to byl expert. Ale i tak se mu nelíbilo, že našli tu mrtvolu. To ukázalo, že udělal chybu. A on si chybu nemohl dovolit. Nesměl. Záleželo na tom vše. Nejen jeho život, ale i poslání, které si zvolil. A nesměl dopustit, aby ho cokoli zastavilo. Prostě ho policie nesměla objevit. Na druhou stranu, jeho poselství teď bude předáno světu. Zároveň si ale uvědomil, že bude muset zahlazovat stopy ještě pečlivěji než dřív. Znamenalo to zvýšenou pozornost a novou výzvu. Mohl dokázat, že je lepší a chytřejší než nějací policajti. A také to dokázat chtěl. Měl ale také dost soudnosti na to, aby se stáhl do pozadí. Nebylo by moudré, ani z psychologického hlediska, udeřit teď znovu. I když... Jednu věc ještě zařídit mohl, předtím, než se odmlčí. Mohl zařídit, aby našly Lucy. A tentokrát už veřejně, úmyslně, ne nějakou náhodou.

Začal uvažovat, jaké místo by bylo pro nalezení těla nejlepší. Muselo to být takové, které by se v žádném případě nedalo považovat za náhodné. Chtěl aby o něm věděli. Chtěl, aby se ho báli. A pak, až budou všichni žít ve strachu, kdy a kde znovu udeří. Ale také chtěl místo, které by bylo symbolické. Snad kostel? Nebo radnice, policejní stanice či nějaká jiná veřejná budova?
Znal vypočítavost a maloměšťáckou povahu místních lidí. Jakmile se tělo objeví někde, kde se k němu dostane veřejnost dřív, než policie, je tu velká šance, že hned po strážcích zákona přijedou novináři. Tohle už se neututlá. Vše půjde pěkně do éteru. Bude slavný. Nikdo ho nebude znát a i přesto předá své poselství. Ano. To bylo ono. Nejlepším místem bude jeden ze zdejších barů. Ideálně ten nejfrekventovanější. Ano, Exclusiv, to bylo ono. Bar se vletným jménem uprostřed zapadákova. Exkluzivní bylo jen jeho jméno. Jeho vybavení na tom bylo podstatně hůř, o klientele ani nemluvě.

Musel ještě pár dnů počkat. Alespoň do dalšího víkendu. Lucyino tělo bylo v bezpečí, v chladném sklepě pod srubem. Při tomhle počasí tam do víkendu vydrží, aniž by se začalo rozkládat. A pak ho převeze. Policie se o něj už jistě postará. Ještě zbýval vymyslet způsob dopravy. Vlastním autem to bylo moc riskantní. Potřeboval sehnat jiné vozidlo. A pokud možno i převlek. Jenže čím složitější byl plán, tím větší byla šance dělat chyby. A díky nim být odhalen. Musel vše plánovat do detailů, počítat s každou eventualitou. Jako kdysi s týmem Delta. Nesměl udělat chybu. Chyba znamenala odhalení. A odhalení znamenalo smrt.

* * *

Nakonec se rozhodl pro nejjednodušší řešení. Zakryl SPZky a oblékl se do černého. Přes hlavu si nasadil kuklu a vyhodil Lucyino tělo přímo před barem. Byla obvyklá mlha a lampy jako vždy jen líně poblikávaly. Nebezpečí, že ho někdo bude moci identifikovat, bylo sníženo na minimum. Nikdo nevycházel z Exclusivu střízlivý a pochyboval, že by se našel věrohodný svědek. Zariskoval a vyšlo mu to. Teď už mohl jen čekat na nové ohlasy.

Netrvalo dlouho a dočkal se. Policie dorazila jen o několik minut dřív, než první novináři. Jeho smýšlení o občanech města a zvlášť těch, kteří navštěvují Exclusiv, bylo správné. Nelenil a novináře zavolali možná ještě dřív, než policii. Takže i když policisté stihli uzavřít místo činu, nemohli se hnout aby nebyli pod vtíravím dohledem. Díky tomu, jak bylo místo situované, se novinářům dokonce povedlo získat i několik nekvalitních snímků těla. Celé město teď bylo ohromeno brutalitou jeho činu a ochromeno strachem, přesně jak očekával. Na každé televizní obrazovce, na všech titulních stranách, nebyl člověk, který by to nevěděl. A stejně tak nebyl nikdo, komu by nepřeběhl mráz po zádech při hlavní otázce, která jim vrtala hlavou. Co Má sakra znamenat ten nápis? Nmám se snad teď bát i já? Proč BEZ SVĚDOMÍ?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barush barush | 3. listopadu 2008 v 21:57 | Reagovat

mrzí mě že už bude konec, začalo se to vyvíjet tak slibně.. né že by tohle pokráčko nebylo dobrý!! :) ..jen mi přijde škoda že se to nerozvine víc no.. ae tak to je na tobě ;) každopádně už se těšim jak to dopadne!! :)

2 alfinka alfinka | Web | 5. listopadu 2008 v 14:33 | Reagovat

souhlasím s barush, škoda, že se to nerozvine víc.. Ale tohle je super... S těmi novináři se ti to povedlo:) jen tak dál... těším se na pokráčko:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama